Společnost pro předškolní výchovu z.s.

Sněm SPV 2019

POZVÁNKA  NA  SNĚM  SPV, z.s.

„Vize mateřské školy v kontextu strategie 2030 +“,

který se koná ve středu 4. 12. 2019, pod záštitou PhDr. Mgr. Víta Šimrala, Ph.D. et Ph.D., radního hl. m. Prahy

v hl. sále zastupitelstva MHMP (1. patro), Mariánské nám. 2, Praha 1.

Program:

 8:30 – 9:00       Prezentace a zahájení (moderuje Mgr. Hana Nádvorníková)

9:00 – 9:15       Zpráva o činnosti SPV za uplynulé období

9:15 – 9:30       Stanovisko k aktivitě „Ředitelky školek píší premiérovi ČR“

Přednášející: PaedDr. Věra Jakoubková

9:30 – 10:00     Vystoupení ministra školství, mládeže a tělovýchovy Ing. Roberta Plagy, Ph.D.

10:00 – 10:30    „Aktuální informace z odd. předškolního a speciálního vzdělávání MŠMT“

Přednášející: Mgr. Ivana Blažková

10:30 – 11:00    „Směřování předškolního vzdělávání“

Přednášející: Mgr. et Mgr. Jaroslava Vatalová

11:00 – 12:30   „To nejdůležitější ke změně financování regionálního školství“

Přednášející: Mgr. Pavla Katzová

12:30 – 13:00   Přestávka na oběd

13:00 – 13:30    „Nové otazníky předškolní výchovy“

Přednášející: Doc. PhDr. Eva Opravilová, CSc.

13:30 – 14:00    „Vyjádření k podkladové studii k revizi RVP PV

Přednášející: Mgr. Eva Svobodová

14:00 – 16:00    „Hermanologie, aneb hodně obrázků a pozitivních slov“

Přednášející: PhDr. Marek Herman

 

Na sněm SPV je nutná registrace, nejpozději do 29. 11. 2019.

Účastnický poplatek činí 700,- Kč, pro členy SPV 200,- Kč.

Bližší informace a přihlášky na www.spvcr.cz

Občerstvení je zajištěno.

Za výbor SPV, z.s. Pavla Babjaková, předsedkyně SPV,z.s.

V Praze dne, 28.10.2019

                                                                                            

Přihláška je zde

Strategie vzdělávací politiky 2030+

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy seznamuje odbornou i laickou veřejnost s hlavními směry vzdělávací politiky na příští deset let, která je promítnuta do Strategie 2030+. Jádrem této politiky budou učitelé, kterým, a nejen jim, vrátí důvěru v systém. Důvěru bude MŠMT budovat prostřednictvím uvolnění dat o školách, která bude zpracovávat a interpretovat pomocí rezortních výzkumů a mezinárodních komparací.

Centrum pro sociální a ekonomické strategie fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy identifikovalo čtyři hlavní směry, na které by se měla vzdělávací politika zaměřit. Podle dat, která má centrum k dispozici, současný obsah vzdělávání neodpovídá potřebám společnosti. Jako velmi podstatná se mu jeví příprava učitelů a jako neúnosná zátěž ředitelů, kterým nezbývá čas na řízení pedagogického procesu. Vysoká autonomie českých škol, na které nelze státním okem dohlédnout, postrádá jakýsi mezičlánek mezi vedením rezortu a každou jednotlivou konkrétní školou.

Z uvedených zjištění vyplynuly dva cíle, které by měla nová strategická vize akcentovat, a sice: kompetence pro život a přístup ke vzdělávání. K těmto cílům je možné se propracovat pomocí změny obsahu a způsobu vzdělávání, jehož cílem nebude učit, ale naučit. Dále podporou učitelů a ředitelů. Zvýšením kapacit školství tak, aby ředitel nebyl především správce a teprve na druhém místě lídr pedagogického procesu. A v neposlední řadě zvýšeným financováním.

Změny ve vzdělávacím obsahu souvisí s proměnami pracovních pozic, ve kterých, jak vyplývá ze zprávy OECD, ubývá potřeba manuálních dovedností a kognitivních schopností, ale naopak narůstá potřeba mezilidských, sociálně – emočních a socio – kulturních kompetencí.

Co tedy potřebují učitelé, aby změnili direktivní způsob výuky, při kterém je dítě málo aktivní, individualizace se nedaří, vztahy mezi učitelem a dítěte nejsou posilovány a pedagogové trpí nízkou sebedůvěrou?

Učitelé, stejně tak jako děti, žáci a studenti potřebují být víc a lépe motivováni. Potřebují jasné definice cílů vzdělávání, které budou více souznít s praktickým životem. Potřebují podporu prostřednictvím vybudovaných kapacit sloužících k řízení školství.

Audit vzdělávacího systému

Audit vzdělávacího systému, který pochází z pera EDUin, funguje mimo jeho hranice, vychází z dat OCED a je poměřován expertními oponenturami. Zabývá silnými i slabými stránkami českého vzdělávání, ale zároveň poukazuje na příležitosti a identifikuje rizika.

Ve výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátu PČR se dne 29. 4. 2019 sešlo široké spektrum odborníků na jednání o stavu vzdělávacího systému naší země. S výsledky shora avízovaného auditu seznámil B. Kartous. Mezi silné stránky, české vzdělávací soustavy patří její rozsáhla infrastruktura, zvyšování počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, vysoká autonomie jednotlivých škol a dobrý poměr mezi cenou a výkonem. Ke slabým stránkám se řadí malé investice, nekoncepčnost, nerovný přístup ke vzdělání, zastaralá struktura a bohužel i učitelé. Učitelské povolání by měla vykonávat ta nejkvalitnější část populace. Vzdělávání nejvíce ohrožuje naprostý nezájem veřejnosti, malá adaptabilita, nerovnosti mezi regiony a nahodilé mocenské zásahy. Příležitosti vidí audit v revizi kurikulárních dokumentů, v diverzitě, výběru ředitelů a zvyšování platů.

Předseda výboru, J. Drahoš vhodil do auditoria pomyslnou startovací kostku, jejichž šest teček podle něj představuje šest úkolů společnosti, které povedou ke zlepšení vzdělávání v naší zemi.

  • Nalákat nejlepší učitele
  • Novelizovat zákon o pedagogických pracovnících
  • Zpraktičtit výuku na pedagogických fakultách
  • Zvýšit kompetence ředitelům a debyrokratizovat systém
  • Změnit rámcové vzdělávací programy
  • Udělat ze školství politickou prioritu

 

Ministr školství R. Plaga hovořil o návratu důvěry v systém, který je, stejně tak jako i jiné segmenty zatížen metodologicky nečistou debatou, jenž nejde k meritu věci, ale používá zjednodušených příměrů a mediálně zajímavějších zkratek.

Bývalý ministr školství S. Štěch upozorňoval, že nedůvěra ve vzdělávání se projevuje nestrukturovanou revoltou a alarmistickými diskurzy postrádajícími racionální argumenty. Škola je politikum a plošné navyšování platů tzv. do tarifů podle hesla všem stejně, místo navyšování nenárokové složky platu, které by rozvázalo řediteli ruce v odměňování a tím i cílení na nejlepší pedagogy, je politikum ad hoc. Přesto, je nutné konstatovat, že jednotné školství je ekonomicky nejvýhodnější, ale jen za předpokladu, že jednotná škola bude vnitřně diferencovaná.

V Praze dne 7.5.2019                                                                                               Mgr. Pavla Kicková

Povinné předškolní vzdělávání očima nadace Open Society Fund (OSF) – 14. únor 2019

 

  1. Analýza dosavadních výsledků dopadů zavedení povinného předškolního vzdělávání.
  2. Osvědčené praktické metody při snaze zvýšit a udržet docházku dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí do mateřských škol.
  3. Diskuze o povinném předškolním vzdělávání
    1. PhDr. Jaroslav Faltýn, ředitel odboru předškolního, základního, základního uměleckého a speciálního vzdělávání, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, informoval o zřízení výzkumné komise (prosinec/18), která má za úkol zjistit, jaké jsou dopady povinného předškolního vzdělávání na praxi.

MŠMT má v plánu zjišťovat názor základních škol, konkrétně elementaristek, na toto opatření.

 

1.2. PhDr. Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora, Česká školní inspekce seznámil se závěry tematické zprávy: Dopady povinného předškolního vzdělávání na organizační a personální zajištění a výchovně-vzdělávací činnost mateřských škol za období 1. pololetí školního roku 2017/2018 z května 2018.

 

  • Do předškolního vzdělávání se nepodařilo zapojit všechny děti, pro které byl poslední školní rok povinný (zhruba 3 % dětí z populačního ročníku). Často jde právě o děti, pro něž by bylo předškolní vzdělávání nejvíce přínosné, protože pochází ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí, které na jejich potřeby v oblasti vzdělávání nedokáže adekvátně reagovat.
  • Pro část dětí není zajištěno stanovení spádové MŠ. Obce školám ve všech případech neposkytují seznam dětí, kterých se povinné vzdělávání týká. Není jednoznačně stanoven postup v případě, že zákonní zástupci nezapíší děti k povinné docházce do MŠ.
  • Legislativa dostatečně neupřesňuje postup při ověřování dosahování očekávaných výstupů u dětí v režimu individuálního vzdělávání, a školy tak v případě formálního ověřování neposkytují potřebnou zpětnou vazbu pro zákonné zástupce. Výsledek ověřování nemá žádný konkrétní důsledek. Není proto zajištěna potřebná podpora dětí, pro které je předškolní vzdělávání vzhledem k méně podnětnému rodinnému prostředí vhodnou příležitostí pro zvýšení šancí na školní úspěch.
  • Povinné předškolní vzdělávání znamenalo nárůst administrativy pro pracovníky škol (např. v oblasti organizace zápisů, sledování spádových dětí, sledování docházky, vymáhání pravidelné docházky, zdůvodnění

2.1 Zuzana Ramajzlová, vedoucí programů sociální integrace, Člověk v tísni o. p. s.

2.2. Marie Palečková, koordinátorka programu Vzdělávání dětí a mladých lidí, Nadace OSF, představila projekt: Rovný přístup k předškolnímu vzdělávání v Ostravě ve dvou modelových inkluzivních mateřských školách. „Za vzděláváním společně v MŠ Bohumínská“ a „Pojďte mezi nás v MŠ Špálova.“

3.1. Diskuze nad tím, jaké kroky je potřeba podniknout, aby zavedené opatření povinného předškolního vzdělávání dostálo jednomu ze svých záměrů, a to zvýšit účast dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí na předškolním vzdělávání.

 

  • Poslanec Lukáš Bartoň (Piráti) informoval účastníky, že jejich strana bude v parlamentu usilovat o zrušení tohoto zákonného opatření.

 

Za SPV Pavla Kicková

Zeptali jsme se na MŠMT

Sbírka zákonů s novelou vyhlášky č. 14/2005 S. o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů proč část / žlutě označená viz dále/ bude platná až od roku 2020.

A naopak část, která definuje Phmax  platí od 1. 9. 2018, vždyť reforma financování byla novelou      zákona odložena? Část, která má být účinná až od roku 2020, tu by naopak potřebovaly mateřské školy účinnou nyní. Stanovení počtu přijatých dětí do tříd zejména s dvouletými dětmi na 16, nebo snížení počtu dětí v heterogenních třídách v souvislosti s přijetím dvouletých dětí  je opravdu nutné. Mateřské školy se nemají o co opřít, jen doporučení podmínek pro dvouleté děti v rámci RVP PV nestačí. V mateřských školách je nyní již hodně dvouletých a jejich počet 28 na třídu je neúnosný. Vím také, že když sníží počet dětí na daných 16, nebudou mít peníze na financování této třídy na základě normativu.
V případě mateřských škol bylo odložení reformy financování špatná věc. Jakým způsobem bude tento rozpor řešen? Jak mají postupovat MŠ?

Vážené kolegyně, rády bychom Vás informovaly o způsobu, jakým máme problém řešit. Pokud budeme znát odpověď do termínu sněmu  (4. 12. ),  jistě bude tato otázka součástí programu.

Vyhláška č. 151  ze dne 30. července 2018,kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 280/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky


Vyjádření SPV k dvouletým dětem v MŠ a k otázce povinného předškolního vzdělávání

Vážené kolegyně  a kolegové, v  přílohách máte možnost nahlédnout na oficiální stanovisko Výboru SPV k výše uvedeným legislativním problémům. Věříme , že vyjádřením názoru, přispějeme ke stabilizaci předškolního vzdělávání a k vytváření kvalitního odborného rámce v této oblasti.

Prohlášení_SPV_2018_k_2letým_s_razítkem

Stanovisko_SPV_k_61._s_razítkem-1