Společnost pro předškolní výchovu je dobrovolný nezávislý profesní spolek odborníků z oboru teorie a praxe předškolního vzdělávání a výchovy, případných dalších zájemců, hájících práva a zájmy dětí předškolního věku.
Rádi bychom rozšířily členskou základnu. Důvodem je komunikace s kolegyněmi v celé ČR, ale i váha našeho hlasu při jednání na různých úrovních.
Pokud máte zájem se stát členkou či členem Společnosti, kontaktujte nás, prosím, e-mailem / spv@spvcr.cz nebo vyplňte Evidenční list na záložce Členství.
Smysl členství a spolupráce spočívá především v propagaci předškolního vzdělávání mezi veřejnost, v podpoře informovanosti učitelek a ředitelek MŠ.
Na stránkách naleznete to, na co jsme se v předešlém období zaměřovali, články publikované v tisku, informace o plánech do budoucna.
Za výbor SPV Mgr. MgA. Petra Martinovská, předsedkyně SPV
LETOŠNÍ JARNÍ SNĚM SPOLEČNOSTI
Mateřské školy v roce 2024
Každoroční setkání odbornic a odborníků z oblasti předškolního vzdělávání, které nabízí nejen svým členkám a členům, ale široké odborné veřejnosti Společnost pro předškolní výchovu, z.s. v podobě sněmu, přišel v jeho úvodu pozdravit Mgr. et Mgr. Antonín Klecanda, radní hl. m. Prahy.
Úvodní slovo přednesla předsedkyně společnosti Mgr. et MgA. Petra Martinovská. Následně Mgr. Hana Nádvorníková seznámila přítomné se zprávou o činnosti SPV za uplynulý rok a členka výboru Pavla Babjaková sdělila informace o hospodaření spolku za uplynulé období.
Vlastní program Sněmu byl zaměřen na aktuální informace z oblasti školství, zejména předškolního vzdělávání, jeho směřování, případných změn i možných posunů.
V úvodu letošního setkání seznámil Ing. Pavel Křeček, ředitel ekonomické a legislativní sekce MŠMT, účastníky s legislativními změnami a změnami financování mateřských škol v roce 2024. Podle dat, která má ministerstvo školství k dispozici, klesá počet dětí ve státních mateřských školách, a naopak stoupá v mateřských školách soukromých.
Významnou legislativní změnou je od letošního roku povinnost zřizovatele stanovit výši úplaty za předškolní vzdělávání. Mateřským školám přibyla povinnost informovat zákonného zástupce dítěte o možnosti zažádat o odklad školní docházky. Připravovaná hygienická vyhláška, která snižuje některé požadavky na prostory a vybavení MŠ (např. zahrada MŠ nebude muset být oplocená, snížily se některé požadavky na sociální zařízení) a která byla značnou částí pedagogické veřejnosti negativně hodnocena, by měla začít platit od 1.7.20024. Stavební úpravy, které z ní byly vyjmuty, ale zůstávají ve stavebním zákonu.
Ekonomických změn v podobě snížení rozpočtu na provozní zaměstnance mateřských škol, si mateřské školy nemohly nevšimnout, zvláště když byly doprovázeny i vynětím náhrady za prvních 10 dnů pracovní neschopnosti z ostatních neinvestičních nákladů, takže je mateřské školy teď musí hradit z finančních zdrojů na mzdy zaměstnanců. Zároveň došlo i ke snížení odvodů do fondu sociálních a kulturních potřeb z 2% na 1%, čímž se také snižují finance na mzdové prostředky. Pozitivní ekonomickou změnou je zrušení limitu počtu zaměstnanců.
V dalším příspěvku se PaedDr. Alice Bláhová, inspektorka pražské ČŠI, zabývala významnými zjištěními školní inspekce za uplynulý školní rok. Poukázala na mnohá pozitiva v práci mateřských škol, ale i na nejčastější přetrvávající problémy. Podrobně se zabývala z prošetřováním stížností, jež se především týkají vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí s odlišným mateřským jazykem, příčin školních úrazů, případně nedostatečného dohledu nad dětmi. Zajímavé byly informace o sledování kvality pedagogické práce ve spojených zařízeních mateřských a základních škol. Zde často vedoucí učitelka nebo zástupkyně ředitele pro mateřskou školu postupně ztrácí odbornou erudici a předškolní vzdělávání po odborné stránce upadá. Jedním ze zásadních témat školní inspekce je individualizace vzdělávání, jejímž předpokladem je využívání kvalitní a funkční pedagogické diagnostiky, na kterou navazují vhodné formy práce a konkrétní intervence ve prospěch dítěte. V některých mateřských školách přetrvává převaha frontálních metod, předávaní hotových poznatků učitelkou a tím chybí prostor pro rozvíjení kritického myšlení a tvořivosti dětí.
O právě probíhající revizi RVP PV, která má svůj první oficiální výstup, referovala v dalším příspěvku Mgr. Hana Splavcová, Ph.D z NPI. Aktivní mateřské školy se k práci v kontextu nového RVP PV budou moci připojit od 1. září 2025, povinně pak všechny od 1. 9. 2026. Mezi podstatné změny patří stanovení dvou základních gramotností – čtenářské a matematické. Změny jsou i v kompetencích, mezi které budou kromě těch původních patřit ještě digitální, kulturní a pracovní. Důležité je i snížení dosavadních vzdělávacích oblastí z pěti na čtyři, kde došlo ke spojení oblastí Dítě a ten druhý a Dítě a společnost. Celkově je návrh revidovaného PRV PV stručnější, formulačně jednodušší. V současné době se učitelky, profesní organizace i další odborníci mohou zapojit do diskuse, připomínkovat jeho znění a pomocí tak k co nejlepší konečné podobě.
Tématem modernizace obsahu a způsobu předškolního vzdělávání se společně zabývali PaedDr. Michal Černý, ředitel Odboru předškolního a základního vzdělávání a Mgr. Ivana Blažková z MŠMT. Do oblasti předškolního vzdělávání a péče se kromě mateřských škol stále více přidává institut „dětských skupin“, který je v gesci MPSV. Ty jsou zřizovány zejména pro děti ve věku 0-3 roky, ale mnohde nahrazují i nedostatečnou kapacitu míst v mateřských školách. A oba systémy mají, podle stanoviska MŠMT, na sebe navazovat a doplňovat se.
PaeDr. Černý pak dále seznámil účastníky sněmu s plány MŠMT na období 2023 – 2027. Patří k nim implementace RVP PV, podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, zajištění dostupnosti předškolního vzdělávání v souvislosti s nárokem na umístění pro děti od 3 let věku. V plánu je i monitoring příčin neúčasti části dětí na předškolním vzdělávání a zajištění dostatečných kapacit v předškolních institucích. Účastníci setkání velni pozitivně přijali návrhy na redukci odkladů školní docházky, při jejichž posouzení by se významně měly zapojit mateřské školy. Důležité je proto funkční diagnostikování, předávání informací o dětech mezi mateřskou a základní školou, zřízení speciálních pedagogů a školských logopedů přímo v MŠ.
U školských poradenských zařízení se budou standardizovat testy a OŠD bude mít přesně vymezené důvody. V základních školách se počítá se změnou hodnocení na 1. stupni, aby děti vzdělávání v ZŠ prožívaly co nejvíce pozitivně. Asistenti pedagoga by měli být běžnou součástí vzdělávání v prvních třídách bez nutnosti jejich využívání jen pro děti s podpůrným opatřením. PPP a IVP budou přispívat k prevenci selhání a zamezí situacím, kdy by dítě mělo opakovat 1. třídu. Rovněž se počítá se zrušením dodatečných odkladů školní docházky. Ve výhledu je i zrušení přípravných tříd. Důvody pro odklad školní docházky se bude více posuzovat z hlediska klinického, nikoli jen pedagogického.
Z ekonomické oblasti upozornili zástupci MŠMT na návrh indexového financování, který by mohl zajistit spravedlivější financování např. při zařazování dětí cizinců nebo dětí se sociálním znevýhodněním.
Poslední příspěvek Mgr. Martiny Lietavcové, Ph.D z Jihočeské univerzity s názvem „Pedagogická diagnostika a její smysl“ navázal na mnohá předešlá témata. Podrobně se zabýval významem a formami pedagogické diagnostiky. Pedagog potřebuje dobře poznat schopnosti, dovednosti a možnosti dítěte, znát jeho silné i slabší stránky, respektovat jeho potřeby a zájmy. Následně pak může každému dítěti připravit vzdělávání „na míru“ a rozvíjet co nejlépe jeho potenciality. Důležité je průběžně sledovat, jak je pro dítě vzdělávání efektivní, jakou měrou se daří ke stanoveným cílům přibližovat, případně podle potřeby vzdělávací strategie korigovat. Do celého procesu je potřeba zapojit pedagogy, rodiče, ale i samotné dítě. Kvalitní diagnostika slouží i jako podklad zprávy pro další odborníky. Dr. Lietavcová se zabývala i rozdílem mezi statickou a dynamickou diagnostikou. Základním nástrojem dynamické diagnostiky je zejména přirozené každodenní pozorování a interakce s dítětem, ve které pedagog má možnost sledovat různorodé faktory ovlivňující aktivity a výkon dítěte.
Významným výstupem diagnostiky je „Portfolio dítěte“, které poskytuje průběžný obraz o výsledcích vzdělávání konkrétního dítěte.
Jako příklad funkčního propojení diagnostiky a vzdělávání dítěte může sloužit program ŠKOLKOTELKA, kterou vytvořil tým pracovníků Jihočeské univerzity a lze ji objednat u vzdělávací agentury INFRA.
Zapsala: Mgr. Pavla Kicková a Mgr. Hana Nádvorníková
V Praze dne 24. 4. 2024